Když si tak cestuju

Tak o čem dneska? Cestování :-)

Dnes chci popsat proč a jak cestuji. Později jednotlivé zážitky z cest sem budu střílet jak králíky v Austrálii.

Mám rád filmy, ale poslední dobou si je špatně načasovávám. Jsem takovej blázen, že než jdu do hor, podívám se na film 127 hodin, kde mladýmu frajírkovi při pádu kámen zasekne pravou ruku. On tak čelí dvěma možnostem: bojovat a za cenu obětování své paže přežít anebo zemřít vyčerpáním. 
Než letím a vím, že na letišti budu muset nocovat, podívám se na Terminál a Up in the Air (Lítám v tom).
Nechápejte to špatně, já si tyhle filmy nepouštím pro inspiraci nebo z hrdinství. Prostě mě zajímaly z důvodu španělštiny, v knihovně jsem je viděl, a protože je znám, věděl jsem, že úplně ztracený nebudu. Asi tomu někdo tak chtěl, že načasováním se trefily, a nechaly mě vždycky vyděšeného jak kapra při pohledu na vyprazdňující se adventní kalendář.

Každopádně cestovat chci. Nedávno jsem zjistil, že cestování není vždy jen něco příjemného. Není o tom, že máte kopu času a tak si někam na část volna vyjedete. Cestování je také (a možná hlavně) o tom, že svoje pohodlí obětujete. O půlnoci jsem cestoval přes celý Madrid, abych si na tři hodiny lehnul na kamenou podlahu a byl celou dobu rušen světlem, ohláškami a podivnými spolunocležníky. V noci ze soboty na neděli jsem spal dokonce pod širým nebem.

Často cestuji sám, nikdo další nemá zájem anebo po tom, co jsem minule nabízel a nikdo se nepřidal, se už ani neptám. Pokud dnes šikovně hledáte, zpáteční letenky můžete sehnat i za tak směšnou sumu, jako je 15€. Má to ale svoje nevýhody:

• poletíte nejspíše brzy ráno a tak se na letiště budete dopravovat buď složitě anebo alespoň dlouho
• poletíte dost možná do města o kterém neví nic ani většina Španělů
• když přistanete na letišti, ještě kus cesty do města vám zbývá.

Bylo by mi příjemnější se o víkendu dospat bez budíku, ale jak už jsem řekl, když chcete cestovat,...