Když se dva brali...
Zvažoval jsem, jestli o tomto psát na blog. Vždycky je trapné věšet špinavé prádlo na veřejnost, ale napíši to sem, protože:
1. jmenovat nikoho nebudu,
2. mně přímo také nikdo nekontaktoval,
3. toto je můj blog
Stalo se, že jsem byl pozván na svatbu. Termín je za tři týdny. V poslední době se mi to nezdá být až tak neobvyklým, ba naopak. Tento rok jsem absolvoval více svateb, než kdy předtím dohromady.
Jedná se o dlouholetého kamaráda. Rád jsem proto souhlasil. Zapsal jsem si datum do kalendáře. S touto akcí jsem počítal několik měsíců dopředu. Odmítl jsem jiné. A těšil se.
Včera mi brácha oznámil (jeho svatba to není), že pozvaný už nejsem. Prý si to nemám brát osobně. Že novomanželé si uvědomili, že pozvali moc lidí. Proto že se rozhodli "zrušit" pozvánku. Nejen mně, i dalším dříve pozvaným.
TO MI MÁ JAKO NĚCO VYSVĚTLIT?
TO VÁS NENAPADLO DŘÍV SI POZVANÉ SEPSAT?
Já vím, že svatby jsou nákladná záležitost. Jakmile pozvete:
dva kamarády ze střední,
dva z výšky,
dva z koníčku,
jednoho sourozence,
jednoho bratrance a jednu sestřenici, všechny pochopitelně s doprovodem, spolu s rodiči a prarodiči se jedná o 22 lidí. Když druhý udělá to samé, máte svatbu o 50 lidech. A to jste ještě nikoho nepozvali.
Ale rozhlásit, že jsi zván na naši svatbu a potom neosobně jen poslat po prostředníkovi zprávu "sry, zapomněli jsme se zamyslet"?
Takhle se to nedělá.
Jsem zklamaný, především Vaším postupem.
Milý anonymní nastávající novomanželé: přeji Vám vše nejlepší v manželství
Tohle Vám nevyšlo. Věřím, že z tohoto faux pas se poučíte.
Chápu, taky by mě to asi naštvalo:-))) Po podobných zkušenostech dnes beru, ale už hodně věcí jinak.
1. Jsou to jen lidé ( stejně jako každý z nás jsme omylní a děláme chyby, všichni, nejen oni)
2. Je tohle tak hrozná situace, aby zničila přátelství (kamarádství)? Časem totiž člověk většinou zjistí, že to byla blbost, a že už to nejde vrátit třeba i když by člověk rád.
3. Možná ty chyby druhých jsou pro náš růst. Takže když oni udělali chybu tak za to zaplatí? Jak jednám v životě, jako každý okolo, (oko za oko, zub za zub) nebo jako křestaň nebo dokonce jako Ježíš?
(Podobenství o milosrdném samaritánovi)
4. Možná je to mrzí mnohem víc než Tebe, možná se za to i stydí, že to tak musí rušit. (Po zkušenostech s vlastní svatbou:-)) bych přímo zakázala, aby si lidé kolem svatby něco
domýšleli, vymýšleli.... dělali závěry, bez toho aniž by věděli proč to tak třeba je- prostě závěry o nás bez nás.
5. Je mnohem lehčí sem napsat článek, než jít za tím člověkem a vyříkat si to. To je problém dnešního světa.
Nechci nic vytýkat, ani poučovat, jen mě tohle všechno při tom čtení napadlo.
Možná i díky tomu článku jsem si uvědomila, kde mám sama rezervy.
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.